Dobrmani

Tento rok jsme se rozhodli, že vyrazíme na naši několikatýdenní dovolenou k moři do Chorvatska. Vybaveni vším možným a zejména potřebným jsme vyjeli koncem června na delší cestu na ostrov Brač do malého městečka Postira.

Protože již několik let úspěšně barfujeme, vezli jsme s sebou krabici kvalitních konzerv od Barona a několik balíčků zmrzlého hovězího kusového masa v cestovní ledničce + nějaké přílohy na první dny a zeleninu. Ostatní jsme koupili v místním obchůdku a zeleninu nebo ovoce jsme kupovali na trhu výhradně domácí, vypěstované u místních farmářů.

Cesta to byla opravdu dlouhá, dělali jsme časté pravidelné přestávky, aby se holky protáhly, i když téměř celou cestu prospaly, protože jsme se vydali na noc. Celkem jsme na cestě strávili 14 hodin.

Výhodou bylo počasí, přes den pod mrakem, takže jsme nemuseli mít zapnutou klimatizaci.

Před polednem jsme dorazili do Splitu, kde nás čekal přestup na trajekt směrem na ostrov Brač. Na trajektu se dá pohybovat s pejsky, ale my jsme využili možnost být s nimi v přepravovacím zázemí.

Zhruba po tři čtvrtě hodině jsme dorazili na ostrov a o něco později podél moře do Postiry. Jelikož ubytování neodpovídalo našim požadavkům, rozhodli jsme se po dohodě s agenturou, že ho vyměníme, a přestěhovali jsme se z apartmánu do hotelu. Měli jsme tam k dispozici prostorný slunný byt s naprosto úžasným výhledem. Jedinou nevýhodou zde bylo, že jsme bydleli v patře, ale byl tu boční hotelový vstup, a tak jsme hotel opouštěli vždy pohodlně i s pejsky.

Hotelovou pláž jsme využívali střídmě, o malý kousek dál jsme totiž objevili téměř rajskou pláž u borovicového háje. Moře bylo nádherné, čisté a průzračné, u břehu nebyli žádní mořští ježci, a proto jsme se nemuseli bát o psí tlapky.

Holky si koupání v moři opravdu užívaly, chovaly se doslova jako ryby ve vodě. Svoji energii dobíjely vždy na sluníčku, až jsem si sama říkala, jak je možné, že pes s černou srstí vydrží tak dlouho ležet na slunci. Britta byla skvělá, po slunění se sama zvedla a šla se smočit do moře, tam měla úsměv od ucha k uchu, udělala pár tempíček a šla se opět opalovat. U Růženky jsme objevili záchranářské vlohy, v moři plavala jako delfín a snažila se nás vždy, když jsme si o to řekli, zachránit z vody. Vždy k nám doplavala, otočila se, a jakmile jsme ji uchopili za obojek, vyvedla nás na břeh. Vše bude názorně vidět na videonahrávkách nebo na pořízených fotkách, které budeme postupně zveřejňovat, až bude více času. Matylda krásně plavala, dokonce se několikrát potopila a pořád běhala pro tenisák, ostatně to u ní není nic nového.

Ale Růža nebyla jediným delfínem, který tam plaval. Viděli jsme i skutečné delfíny, a to pouhých pár metrů od našeho plážového místa. Jednalo se o hejno asi 8 delfínů, které zřejmě přilákalo větší množství ryb u břehu. Bohužel jsem s sebou zrovna neměla pořádný foťák, jejich snímky jsem mohla pořídit jen na malý fotoaparátek. Foto bude opět dodáno.

Stejně jako tito savci byly i naše psí holčičky středem pozornosti a místní si je zamilovali. Ještě před odjezdem bych nevěřila, že mě toto místo tolik uchvátí. Místní lidé byli přátelští a vstřícní, i když není tajemstvím, že i tento národ žije stylem maňana.

Moc se mi líbila také pravidelná ranní procházka Postirou. U přístavu je několik kaváren, ty jsme taky navštěvovali, pak jsme na trhu nakoupili ovoce a zeleninu a v pekárně kruh (místní chléb). Vše bylo pro městského, to znamená stále spěchajícího člověka naprosto idylické.

Co bych doporučila majitelům pejsků, kteří se rozhodli jet na dovolenou k moři s pejskem nebo s více pejsky? Pokud si vše dobře zorganizujete, budete spokojeni. Prověřte si danou lokalitu a ubytování, sledujte různá internetová fóra, nebo dejte na doporučení. Radím, abyste si zvolili spíše malé město nebo vesnici. Najděte si pro pejsky klidné místo mimo hotelovou nebo veřejnou pláž. Slunečník nestačí, nejlepší je borový háj nebo les.

Základem však je, chovat se i na dovolené slušně, uklízet po svých pejscích a hlavně dávat na ně pozor. Naši pejsci byli na pláži na volno, protože se chovali slušně a zbytečně neštěkali. Ale našli se tam i rekreanti, kteří svého psa nekontrolovali a nechali ho procházet se po lese nebo po pláži. Tomu já osobně říkám bezohlednost.

Musím říct, že nám místní obyvatelé ani lidé, kteří s námi byli na pláži, neřekli nikdy křivého slova. A majitelé hotelu se s námi osobně loučili s tím, že budou rádi, když opět využijeme jejich služeb. Což je rozhodně velmi milé.

Cesta domů probíhala v relativní pohodě. Pohled na moře jsme si vychutnávali do posledního okamžiku. A protože jsme strávili na cestě delší dobu a měli jsme možnost vidět stmívání, měsíc i rozbřesk, rozhodli jsme se tentokrát pro přenocování v Rakousku.

Těch několik příjemně strávených týdnů uteklo jako voda. Jak jsem se již zmínila, byla to nádherná dovolená a vzpomínky na ni budou mít v našem srdci nadlouho své místo.

Průběžně budeme probírat a vkládat fotografie a stejně to bude s videonahrávkami.

Děkujeme za vaši přízeň a přejeme vám slunečné léto s vašimi dvounohými i čtyřnohými přáteli.

PS: Pokud byste měl někdo zájem o ubytování na ostrově Brač, můžeme vám dát tip na chatu, která je k pronajmutí, pro 2 osoby + popř. dítě, pejsci nejsou překážkou. Chata je v kopci, v olivovém háji, na velmi tichém místě, s výhledem na moře, vzdálenost od moře cca 10 minut autem, pěšky cca 20 minut procházkou. Majitel hovoří chorvatsky i slovensky, kontakt na něj: Mladen Bižaca, Postira, Brač tel.: 00385/98 792 301 Pokud řeknete, že jsme ho doporučili, budeme rádi.