Dobrmani

Přinášíme vám zprávu od majitelky štěňátka z vrhu E, kterou nám poslala Jíťa o svém čtyřnohém kamarádovi Eliáškovi (Eliáš di Brittasggang). Jak jsem již psala, Eliášek bydlí kousek od nás, a proto se již nemůžeme dočkat, až nás brzy navštíví. V článku si můžete prohlédnout významné kapitoly jeho života v novém, skvělém domově.

Eliáš je úžasné štěnisko, které miluje lidi. Když jdeme po ulici a někdo jde proti nám, kecne na zadek a čeká, že ho protijdoucí člověk bude obdivovat. Pokud se tak stane, hrne se k němu, skáče na něj a mazlí se s ním. Ale je to závisláček, když něco dělám v kuchyni, leží za mnou a čeká, co se bude dít. Pokud připravuju jídlo jemu, sedí a kníkáním mě pobízí, ať sebou hodím, že jsem moc pomalá.

Nejraději usíná buď mně na klíně, nebo alespoň přitisknutý ke mně. Jeho nejoblíbenější místo je pod stolem, kde hryže kuře, spí, případně vraždí plyšáka :)

Zvládne ale všechno: hluk, jízdu tramvají, Stromovku plnou psů... na všechno se rychle adaptuje a bere to jako samozřejmost. Chození ale musí pořád komentovat, co krok, to kník, všem se plete pod nohy a miluje psy, ty, co ho příliš v oblibě nemají, pak začne otravovat, lovit jim ocas a kousat packy :))

Ani první noc doma neplakal, usnul v posteli a ráno nás nadšeně pokousal.

Super je jeho ocásek, občas ještě neví, na co ho má, ale vrtět s ním umí dokonale. A nejvíc je díky němu vidět jeho aktuální nálada. Jsem ráda, že ho má, je to sranda :)

Během prvního víkendu se u nás vystřídalo 11 lidí, se všemi se spokojeně pomazlil, popral, a pak vysíleně a spokojeně usnul :)) zvládá s přehledem dvouhodinové procházky po Stromovce, aniž by potom vyčerpaně padl, naopak má další energii řádit. A k tomu je to krásný špunt, neměnila bych ho ani za nic :))

Já dodávám: My bychom Jíťu taky neměnili za nic a za nikoho.