Dobrmani

S velkou bolestí a těžkým srdcem oznamujeme, že nás 24. září 2024 po krátkém boji s vážnou a zákeřnou nemocí opustila naše milovaná Zaruška.

Začátek její životní cesty nebyl snadný, byl velmi nespravedlivý a plný bolesti a utrpení, které jí způsobil zlý člověk, který ji fyzicky i psychicky týral a ubližoval jí. Přesto v sobě znovu nalezla neuvěřitelnou odvahu alespoň trochu důvěřovat lidem a našla u nás svůj domov, kde měla svůj vlastní prostor.

Zaruška k nám přišla jako velká statečná bojovnice, i když přišla o jednu nožičku. Získala si místo nejen v našem domě, na gauči a ve svém útulném pelíšku, ale především ve všech našich srdcích. Byla pro nás skutečným členem rodiny, který do našich životů přinesl nespočet radostných chvil. Milovala procházky a své psí kamarády, kteří jí vždy dokázali rozzářit den, a ona jim. Byla s námi na dovolené u moře v Chorvatsku, v zimě na horách na Modravě v hotelu Srní, procestovala s námi celou Českou republiku i kus Evropy, byla vždy usměvavá a vše zvládala i přes svůj handicap bravurně. Jezdila s námi na psí tábory, na pravidelné výcviky, milovala stopování a výcvik. Vždy měla o všem přehled, a kdykoli se v jejím okolí objevilo něco nového, hned o tom měla věděla. Byla lídrem naší psí smečky, stačilo, aby jednou štěkla, a hned za sebou měla smečku dobrmanů. Pravidelně hrála v divadle v několika hrách, herci i personál ji milovali, hrála i ve filmu, zkrátka její postižení jí nebránilo v ničem. Byla nesmírně fotogenická, uměla hned zapózovat, ve správném světle nahodit oko.

Ti, kdo ji znali, ji měli rádi. Kromě našich současných dobrmanek sdílela společnou domácnost i s naší dobrmankou Růženkou (GCh. Corleona Lady di Brittasgang), dále adoptovanou z ghetta Jarmilkou a zachráněným dobrmanem Maxem. Pomáhala s výchovou miminek od Boženky, našeho vrhu F a G Brittasgang. I oni k ní měli respekt a přihlíželi k ní, takové měla charisma. Kamkoliv se vydala, následovala ji smečka.

Bohužel i přes to všechno ji zasáhla nespravedlivá a neúprosná nemoc. Zaruška bojovala s velkou odvahou, byla totiž velkou bojovnicí. A my jsme bojovali s ní a moc jsme ji podporovali.Když vydechla svůj poslední dech, z nebe se spustil jemný déšť, který měla moc ráda, a do zahrady přišli tři koloušci, jako by příroda chtěla vzdát poslední hold naší statečné bojovnici a chtěla se rozloučit se Zaruškou. Na cestu bez návratu jsme jí dali oba kožené obojky, protože ráda chodila na procházky se svými psími kamarádkami, oblíbenou Pepinkou, milovanou Boženkou a malou Žofinkou. Malá hnědá dobrmanka Žofinka, dcera Boženky, jí byla po celou dobu léčby nablízku, pusinkovala ji a olizovala. Společně s ní absolvovala všechny cesty k veterinářům a na onkologii, její energie a radost ze života jí byly oporou.Rádi bychom poděkovali všem, kteří Zarušce během jejího boje pomáhali a podporovali ji.

Děkujeme ti, Zaruško, za všechny nádherné chvíle, které jsme spolu prožili. Nikdy na tebe nezapomeneme. Máme tě rádi a navždy zůstaneš v našich srdcích. Sbohem, naše drahá Zaruško, teď už spíš a nic tě nebolí.

Rádi bychom vám představili naši milovanou Zaru, jedinečnou a výjimečnou fenku, která ve svém životě překonala nepředstavitelné výzvy. Zara je úžasná kříženka dobrmana a německého ovčáka a její cesta je plná odolnosti, síly a lásky.

Vyprávět Zařin příběh není snadné. Měla přinejmenším těžký start do života. Byla opakovaně týrána a v důsledku toho jí musela být amputována přední noha. Nemá také žádné struky a bílé chlupy na jejím těle jsou pozůstatkem zranění po týrání, která utrpěla. Když jsme se jí poprvé ujali, dlouho trpěla nočními můrami a v noci se budila s křikem a strachem.

Zaru jsme adoptovali ze zahraničí prostřednictvím české organizace, když jí byly asi dva roky. V té době už byla zcela zlomená a psychicky traumatizovaná. Měla problémy s komunikací s lidmi a komunikovala s námi pouze prostřednictvím našich ostatních dobrmanů.

Nyní je Zaře asi devět let, a přestože je u nás již několik let, nepodařilo se nám zcela odstranit její strach a obavy z lidí. Zaznamenali jsme však pokrok a silnější pouto mezi námi a Zarou. Nejblíže jsme k navázání vztahu s ní měli, když jsem se po téměř půlročním pobytu v nemocnici po komplikovaném úrazu vrátil jako její panička. Tehdy se ke mně Zara přitulila na gauči a projevila mi svou důvěru a lásku. Bylo to, jako by cítila mou fyzickou i psychickou bolest.Během mé rekonvalescence se Zara stala mou sparingpartnerkou na procházkách. Trpělivě na mě čekala, když jsem byl na invalidním vozíku, a doprovázela mě na procházkách. Navzdory všemu, čím si prošla, se Zara ukázala jako úžasný pes. Je neuvěřitelně chytrá, milující a ochotná. Je vždy nad věcí a má velký smysl pro zodpovědnost.

Zaru jsme také zapojili do výcviku, kde prokázala velký potenciál. Vyniká v poslušnosti a stopování. Rychle se učí a mohla by snadno konkurovat jakémukoli jinému pracovnímu plemeni. Všimli jsme si, že naši ostatní dobrmani mají na Zaru pozitivní vliv a ona má dobrý vliv i na ně. Společně tvoří milující smečku.

Zařin příběh je důkazem odolnosti a síly zvířat. Navzdory traumatu a bolesti, které prožila, zůstává milující a věrnou společnicí. Naučila nás síle trpělivosti, lásky a porozumění. Také nám připomněla, že každé zvíře si zaslouží šanci na šťastný život, ať už prošlo čímkoli.

V jejím případě hodně záleží na majitelích, na jejich schopnosti navázat se psem vztah a na jejich schopnosti být důslední. Jsme rodina milovníků psů s dlouholetými zkušenostmi, ale musíme přiznat, že se od Zary máme stále co učit. Jsme na ni každý den pyšní a jsme vděční, že ji můžeme mít.Navzdory své minulosti ušla Zara dlouhou cestu a nyní je milující a věrnou členkou naší rodiny. Ukázala nám, že i ta nejzlomenější duše se může uzdravit a najít lásku a štěstí, i když v jejím případě to nikdy nebude na 100 %. Doufáme, že sdílením jejího příběhu můžeme inspirovat ostatní k adopci psů v nouzi a dát jim lásku a péči, kterou si zaslouží. Je to naprosto dokonalý pes.

Jsme vděční za to, že máme Zaru ve svém životě, a doufáme, že její příběh inspiruje ostatní k adopci a poskytnutí láskyplného domova zvířatům v nouzi. Je to skutečná bojovnice, která dokázala přežít, a my jsme šťastní, že jí můžeme říkat naše fenka Zara.

O Zařin příběh se nedělíme proto, abychom vzbuzovali lítost, ale abychom si osvětlili odolnost a sílu zvířat. Zara je připomínkou toho, že bez ohledu na to, co nám život přichystá, můžeme zvítězit a prospívat. Jsme vděční za to, že máme Zaru ve svém životě, a doufáme, že její příběh bude inspirovat ostatní k adopci a poskytnutí láskyplného domova zvířatům v nouzi.

Odkaz na WorkingDog: zde